Dalida a její pražské koncerty - články z let 1977 - 1978

Dalida and her Prague´s peformances - newspaper´s articles from 1977 to 1978

po koncertech - after performances

Dalida si získala srdce Prahy

 Atraktivní vzhled štíhlé blondýnky s charakteristickou hřívou dlouhých, přelétavých vlasů, širokých gest a hadovitě mrštných pohybů jež plasticky umocňují její sugestivní hlas, chyběl dosud na tablu velkých šansoniérů, kteří se už mihli Prahou. Francouzská zpěvačka Dalida tolik známá a  ceněná po celém světě více než dvě desítky let přijela po svých prozpívaných osmdesáti tisících kilometrech do Československa. Přišla jako umělecky a životně zralá dáma, která si staví vysoké interpretační cíle a s trochou melancholie se rozhlíží po životní kariéře, jakou jí může v jejím oboru kdekdo závidět. Vždyť víme, že byla první francouzskou zpěvačkou, které byla udělena „platinová deska“ za 10 miliónů prodaných nahrávek, že dosáhla již rekordu 45 miliónů prodaných desek, že jejích 55 hitů prošlo vítězně celým světem a získala za ně více než 20 zlatých medailí v 35 zemích. Přesto Dalida, ona fascinující italská Egypťanka, která zvolila za svůj domov Mekku šansonů – Francii, zůstává na špičce umělců hledajících v interpretační sféře populární hudby své nejvyšší uspokojení a pravdu, jejímž prostřednictvím by se chtěla dopracovat k lidským srdcím. Náročný program pěveckého recitálu Dalidy připravil vděčnému publiku v dvakrát naplněné Lucerně vyjímečný zážitek, jaký sledujeme ve chvílích, kdy k Vám promlouvá umění plné expresivní síly, citového zaujetí, emotivní spontaneity, opravdovosti a šarmu. Kdyby Praha udělovala své Oscary, jeden z nich by nepochybně příslušel i Dalidě.

Lidová demokracie, číslo 299, strana 3 (kultura), 19. prosince, ročník (33) 1977


Dalida had got the heart of Prague

 Good-looking slim blonde with characteristic mane of long flying hair, wide gestures and snaky nimbe movements which plasticaly support her vivid voice was missing up to now on the list of great chanteuses who flashed through Prague. French singer Dalida, so known and fancied around whole world for more then two tens of years came after her eighty thousand sung through kilometers to Czechoslovakia. She came as artistic and life mature lady who stands a front of herself high performance goals and with some melancholy looks around her life career, which everybody in her branch could envy her. Why we know, that she was the first French singer who was given „platinum disc“ for 10 millions of sold recordings, she reached a record due to 45 millions of sold plates, that her 55 hits passed through the whole world and were given more then 20 gold medals in 35 countries. Nevertheless Dalida, this fascinating Italian Egyptian, who had selected as her home Mecca of chansons – France, stays on the top among artists, who are looking for their satisfaction and truth, through which she would want to reach human hearts. Ambitious programme of Dalida´s singer´s recital prepared to grateful audience inside two times full Lucerna extraordinary experience which we can see during moments when art full of expressive power, emotional captivation and spontaneousility, seriousness and gracefulness talks to us. If Prague collates its own Oscars, one of them would doubtless belong to Dalida.

People´s Democracy (Lidová demokracie), No. 299, page No. 3 (culture), year (33) 1977

V Praze a v Košicích vystupovala Dalida

Já zpívám

Narodila se v Egyptě italským rodičům. V devatenácti zvítězila v soutěži krásy a jako Miss Egypt odjela do Paříže. Po prvních nezdarech se konečně stala konferenciérkou a ředitel pařížské Olympie Bruno Coquatrix ji pozval k hostování do této Mekky interpretů populární hudby. To bylo někdy kolem roku 1955 a od té doby je Dalida stálicí francouzského pěveckého nebe. Československé publikum ji poprvé spatřilo minulou sobotu a neděli, kdy sál nabité pražské Lucerny hřměl potleskem tak nadšeným a bouřlivým, jako by splácel dluh za to, že Dalida je u nás až teď a ne třeba v roce 1964, kdy jako první z francouzských zpěvaček získala platinovou desku (za prodej více než 10 miliónů desek) a kdy její sláva začala kulminovat.

 - Máte nějakou životní filozofii ?

Znát sebe sama. Uvědomovat si své možnosti a síly. Být si jista tím, co od života chci. To je i způsob, jak tolerovat druhé lidi. Každý máme svá přání, tužby, své představy o ideálním světě. A je nás tu trochu víc – takový velký parlament. Každé ráno se snažím, aby alespoň ten můj malý osobní parlament potřeb, přání a tužeb byl společného názoru. Abych věci i problémy kolem sebe neviděla skrze své osobní rozpory a sváry, ale, pokud je to jen trochu jde, v jejich vlastním světle v jejich objektivitě.

 - Myslíte, že úkolem zpěváka v dnešním světě je i být veřejně politicky činný ?

Myslím, že k povinnostem zpěváka patří nést daleko větší kus odpovědnosti, než je tomu u lidí veřejně se neangažujících. I když zpěvák sám politiku nedělá, tím, že vystupuje na jevišti i mimo ně, už tím se angažuje. Jeho příznivci, nepříznivci i docela indeferentní lidé sledují to, co říká. Proto musí dbát na to, aby jeho názory sloužily blahu a dobru lidstva.

 - Kterou vlastnost pokládáte pro Francouze za typickou ?

Sama nejsem Francouzka, ale zvolila jsem si tuto zemi, protože ji už dávno miluji. Na Francouzích oceňuji věrnost. Vlastnost, kterou mám ráda v každém směru – je v ní odpovědnost, vědomí, že vím co dělám a proč to dělám. A odvahu zvolit jednu věc, jedno poslání, jednoho člověka i odříci si druhého a nikdy toho nelitovat. Pokud jde o moje zpívání, Francouzi mi věrnost opravdu prokázali.

 - Čeho si na lidech nejvíc vážíte ?

 Vnitřního míru.

 - Co myslíte, že dělá ženu krásnou ?

 Když dokáže být na sto procent ženou.

 - Čím vám muž udělá největší radost ?

 Tím, že je upřímný. Že říká pravdu o sobě i o mně.

 - Existuje ve vašem životě nějaký okamžik, den či rok, do něhož by jste se chtěla vrátit ?

To by bylo proti mé filozofii. Nic nejde úplně opakovat. Člověk, ať chce nebo nechce, poučí se. A to je někdy dobré, někdy horší.

- Co si myslíte o dnešních osmnáctiletých ?

 Každému je jednou osmnáct. Já sama na tato léta moc ráda nevzpomínám. Je to doba, kdy člověk většinou neví, co chce, natož jak toho dosáhnout. V tomto smyslu jim vůbec nezávidím.

 - Co byste chtěla dělat, kdyby jste nezpívala ?

 To je ale špatně položená otázka, protože já zpívám.

 Mladá fronta, 21. prosince 1977, číslo 301, strana 4 (kultura)

 

Dalida performed in Prague and Košice

I am singing

She was born in Egypt to Italian parents. When she was nineteen, she won a beauty contest and as Miss Egypt leaved for Paris. After first failures she definitely became a compere and director of Parisien Olympia invited her to give a guest performance in this Mecca of popular music performers. It was sometimes arround year 1955 and Dalida is stabil star of French singer´s sky from this time. Czechoslovak audience saw her at the first time last Saturday and Sunday when auditorium in crowded Prague´s Lucerna thundered by applause so passionate and thunderous as wanted to pay back debt for, that Dalida is in our country until now and was not perhaps in year 1964, when she was given a platinum disc (for sale of more then 10 millions of plates) as the first of French songstress and her fame started to culminate.

 - Do you have any life philosofy ?

 To know myself. To appreciate own possibilities and strength. To be confident with what I want from life. This is also a way how to tolerate other people. Everybody has its wishes, desires, its imagines about ideal world. And we are more here – so big parliament. Every evening I am endeavouring so that at least my little personal parliament of needs, wishes and desires would be seen through common views. So I would not see things and problems arround me through my personal disagreements and disputes, but, if it goes a little, through its own light in own objectivity.

 - Do you think, that a role of singer in present world is to be also public politicaly active ?

I think, that to bear bigger piece of  responsibility belongs to duties of singer more then to people which are not active on public. Even if singer is not doing politics by itself, by it, that performes on stage and out of it, by it drags into. Singer´s simpathizers, non-simpathizers and also totaly detatched people are following what is saying. Due to this, singer must pay attention to that its opinions are in service of benefits and good of mankind.

- Which quality of Frenchmen are you assuming as typical for them ?

 I am not Frenchwoman as myself, but I have selected this country, because I had loved it for long time. I aknowledge faithfulness on Frenchmen. Quality, which I like in each direction – responsibility, knowledge, that I know what I am doing and why I am it doing is in. And courage to select one thing, one role, one man and restrain of other one and never regret it. As concerning my singing, Frenchmen have realy proved faithfulness to me.

 - What are you consider the most on people ?

 Internal peace.

 - What do you think that makes woman beatifull ?

 When you prove to be woman on one hundred percent.

 - By what a man will make you the biggest pleasure ?

 By it, that he is open-hearted. Because he says true about him and about me.

 - Does exist any moment, day or year in your life in which you would want to return it ?

 It would be against my philosofy. Nothing is possible fuly repeat. Man, if you want or no, is instruct itself. And it is sometimes good, sometimes worse.

- What do you think about present eighteens ?

 Everybody is onetimes eighteen. I dont mark these years gladly. It is time, when man mostly does not what wants, much less how to reach it. At this meaning I do not envy them.

- What would you do if you not sing ?

 This is a wrongly asked question because I am singing.

 Mladá fronta (Young front), December 21, 1977, No. 301, page No. 4 (culture)

Jedna otázka

 francouzské zpěvačce DALIDĚ, která v uplynulém týdnu poprvé za svou dvacetiletou mezinárodní kariéru hostovala na československých pódiích.

Jak se vám poprvé zpívalo před naším publikem ?

„Musím přiznat, že jsem v určité výhodě, neboť zdejší publikum zná některé moje starší písničky z desek, které tu vyšly v licenci. Ale i tak jsem měla napoprvé trochu strach. České publikum je ovšem velice vřelé, jsou to posluchači, kteří opravdu poslouchají, a to nesmírně pozorně. Svým respektem vůči interpretovi mu dokáží vytvořit ideální atmosféru, v níž se ani ona jazyková bariéra nezdá být podstatnou. Na všech třech koncertech, které jsme tu měli, dva v Praze a jeden v Košicích, se mi pracovalo ohromně a věřím, že můj první zájezd do Československa nebyl posledním. Už proto, že jsme předběžně dohodli licenční realizaci dvou dlouhohrajících desek, které by se, tak jako ty dřívější, měly objevit na československé etiketě Supraphonu a Artie. Byla bych ráda, kdyby se moje nahrávky, které na nich budou zařazeny, vašim posluchačům líbily a byly podnětem k dalšímu setkání. S publikem, jako je československé, se totiž na scéně cítím být opravdu sama sebou. A to je pocit, o který vlastně usiluji od prvního okamžiku své pěvecké dráhy.“

 Svobodné slovo, 21. prosince 1977 (středa), číslo 301, strana 5 (kultura)


One question

 to French songstress DALIDA who hat guest performances for the first time through her twenty years international career at the Czechoslovak stages during last week.

How did you sing at the first time a front of our auditorium ?

I have to admit, that I have some advantage because local auditorium knows some of my older songs from plates, which were issued here under licence. But also I was afraided of it. But the Czech auditorium is of course very warm-hearted, they are listeners who really listen extremely attentively. They are able to create ideal atmosphere by their respect towards performer, in which that language barrier does not seem to be substantial. At all three concerts, which we had here, two in Prague and one in Košice, it was a great pleasure to work for me, and I believe, that my first tour to Czechoslovakia was not the last one. If only for the reason, that we have tentatively agreed release of two LPs under license, which would appear, as former ones, under the Czechoslovak labels Supraphon and Artia. I would be happy, if my recordings, which will be included on them, your listeners will like and will be motivation for the next meeting. I am feeling as myself on stage with auditorium as Czechoslovak is it. And it is a feeling, which I am shooting for from the first moment of my singer´s career.“

Newspaper Svobodné slovo (Free Word), December 21, 1977 (Wendesday), No. 301, Page No. 5 (culture)